Chování hadů je obecně zanedbávanou oblastí výzkumu, zejména v Brazílii, řekl Alves-Nunes časopisu Science. Ve většině studií se nezkoumají faktory, které způsobují hadí kousnutí. „Pokud studujete malárii, můžete studovat virus, který nemoc způsobuje – ale pokud nestudujete komára, který ji přenáší, nikdy problém nevyřešíte,“ řekl biolog.
„Testoval jsem 116 zvířat a na každé z nich jsem třicetkrát šlápl.“ Během série pokusů, která trvala několik dní, šlápl na hady a vedle nich celkem 40 480krát.
Problém s alergií
Křovináři žararaka (latinsky bothrops jararaca) byli po jednom umístěni do prostoru o velikosti asi dva metry čtvereční v různých denních dobách. Po počáteční klidové patnáctiminutové fázi šlápl vědec s ochranou holínkou vedle hada nebo jemně na oblast jeho hlavy, střed těla nebo na ocas. Alves-Nunes se u toho cítil prý stoprocentně bezpečně, žádné z uštknutí neproniklo skrz speciální boty z pěnové hmoty. Jen jednou byl opravdu uštknut, a sice při pokusu s chřestýšem. „Uvědomil jsem si, že jsem bohužel alergický jak na protijed, tak na chřestýšův jed,“ řekl biolog. V tomto případě musel pobývat delší dobu v nemocnici.