Notícia

Věda Výzkum (República Tcheca)

Financování life sciences v CR: Seniorní vedoucí skupin

Publicado em 23 novembro 2020

Je tu sedmý díl seriálu o financování vědecké kariéry v life sciences v ČR. Vystupujeme na samotný vrchol vědecké kariéry. Všeobecně známí, renomovaní a respektovaní seniorní vedoucí skupin představují znalostní, vědeckou, pedagogickou, morální a lidskou excelenci České republiky. Tvoří jádro české vědy.

Coby juniorští vedoucí skupin jste dokončili své první výzkumné granty. Máte první zkušenosti s vedením lidí. Na publikacích vystupujete jako korespondenční autoři, zastřešujete vlastní výzkumné týmy. Výstupy vaší dosavadní práce včetně výhledu navazujících výzkumných aktivit jsou po pěti letech hodnoceny mezinárodním panelem. Musíte dokázat obhájit existenci své výzkumné skupiny. V případě nedostatečného výkonu je výzkumná skupina ukončena. Na základě excelentních vědeckých výstupů a perspektivního výzkumného programu získáváte důvěru vědecké komunity a postupujete mezi seniorní vedoucí skupin. I ti jsou každých pět let hodnoceni mezinárodním panelem, který dává vedení institucí doporučení pokračování či ukončení výzkumné skupiny.

Člověk se celý život učí, celý život na sobě tvrdě pracuje. Seniornímu vedoucímu skupiny začíná nekončící úsilí o zdokonalování vlastních analytických, publikačních, pedagogických, mentorských, manažerských a mnoha dalších schopností. Očekává se odborné zastřešení tématu, pokládání klíčových otázek a výzev, tříbení argumentů a názorů, navazování mezinárodních spoluprací, iniciování inovativních výzkumných projektů, posouvání hranice poznání, rozvoj vědecké školy, budování mezinárodního renomé výzkumné instituce, výchova nové generace talentovaných výzkumníků, vzdělávání široké veřejnosti.

S přibývajícími léty roste množství znalostí a zkušeností, roste vaše sebevědomí založené na výsledcích práce, roste vaše vědecké renomé a vliv. S tím ale roste také vaše morální zodpovědnost za fungování českého výzkumného prostoru, za mezinárodní konkurenceschopnost, renomé a atraktivitu České republiky, za budoucnost příští vědecké generace. Výmluvně tento aspekt popisují Čapkovy Hovory s T. G. Masarykem:

„Jít za poznáním, to je, pane, život svrchovaně činný. Když řeknete věda, říkáte tím také úsilí, trpělivost, vytrvalost, obětavost, poctivost – samé požadavky života činného – a života mravního.“

„Podřizujete tím vědu etice?“

„Řekl bych: ne vědu, ale vědce. Etice je podřízen člověk každý a celý, všecko, co prožívá a koná, tedy i poznání. Poznání je mravní povinnost, stejně jako láska a služba bližnímu, jako kterýkoli z mravních příkazů. Na vědcích a filozofech neuctíváme jejich nadání, nýbrž to veliké usilování o pravdu – to je čin mravní. Proto i zneužití vědy cítíme jako hřích, je to hřích proti Duchu svatému. Mravnost a užitečnost vědy je v tom, že jde jen a jen, čistě a přísně za poznáním, za pravdou; ale každá pravda je nebo bude jednou dobrá pro život.“  

Granty

Grant Evropské výzkumné rady (European Research Council) dává největší svobodu a nezávislost pro vlastní výzkumnou práci i seniorním výzkumníkům. O ERC Advanced Grant mohou žádat etablovaní a mezinárodně známí vedoucí skupin („principle investigators“) se silným životopisem, dokládajícím vědecké a mentorské úspěchy posledních deseti let. Posuzují se nejen publikační a nepublikační výstupy výzkumu, velkou váhu má také schopnost vědce-mentora rozvíjet vědeckou kariéru mladších výzkumníků, hodnotí se vědecké úspěchy studentů žadatele. Od žadatelů se dále očekává návrh vysoce inovativního a riskantního výzkumného projektu („high-risk high-gain“). Na pětiletý výzkumný projekt lze žádat 2,5 mil. EUR a další 1 mil. EUR na přístrojové vybavení. Projektové návrhy hodnotí 25 tematických panelů, v každém panelu je 10–16 hodnotitelů. Úspěšnost žadatelů je kolem 10 %. Nové kolo ERC Advanced grantů bude vyhlášeno v květnu 2021 v rámci Horizon Europe s uzávěrkou podávání žádostí v srpnu 2021. ERC grant je přenositelný kamkoli po Evropě.

V letech 2008–2020 se v Evropě udělilo 3068 ERC Advanced grantů, z toho osm grantů získali výzkumníci z České republiky, tři granty v chemii a life sciences: 2008: Josef Michl a Detlef Schröder (Ústav organické chemie a biochemie AVČR), 2014: Vojtěch Novotný (Biologické centrum AV ČR).

ERC žadatele, jejichž projekty byly vysoce hodnoceny, ale skončily pod čarou z důvodu nedostatku finančních prostředků, podporuje Česká republika programem ERC CZ spravovaným MŠMT. V letech 2012–2020 proběhlo pět kol, ve kterých byly z národních zdrojů financovány 2 ERC Advanced Granty v life sciences a chemii: 2012: Michal Pravenec (Fyziologický ústav AVČR), 2013: Julius Lukeš (Biologické centrum AVČR).

Skupina 2–4 nezávislých výzkumníků může žádat o ERC Synergy Grant. Očekává se návrh vysoce inovativního a riskantního výzkumného projektu („high-risk high-gain“), který lze realizovat pouze ve spolupráci žadatelů. Projekty jsou dlouhé až šest let s podporou maximálně 10 mil. EUR a další 4 mil. EUR na přístrojové vybavení. Ve čtyřech kolech (2012, 2013, 2018, 2019) bylo podpořeno 89 projektů. Spoluřešitelem projektu "Redesigning the Photosynthetic Light Reactions", který koordinuje Dario Leister z Univerzity Ludwiga Maximiliána v Mnichově, je Josef Komenda z Mikrobiologického ústavu AVČR v Třeboni.

Hlavním českým národním poskytovatelem grantové podpory základního výzkumu je Grantová agentura ČR. Program GAČR Standardní granty běží už od roku 1993. Jedná se o 2–3leté projekty základního výzkumu ve všech vědních oborech. Výše rozpočtu není jinak omezená. Projekt řeší jedna osoba nebo tým vědeckých pracovníků z jedné nebo více institucí. Program se vyhlašuje každoročně v únoru s uzávěrkou žádostí v polovině dubna. Výsledky hodnocení se zveřejňují na začátku prosince, řešení grantů začíná k 1. lednu následujícího roku. Úspěšnost žadatelů byla v roce 2019 25 %. Žádosti se vyplňují elektronicky v aplikaci GRIS a podávají datovou schránkou na GAČR.

Grantová agentura ČR v roce 2018 vyhlásila program GAČR EXPRO na podporu vědecké excelence. Cílem je vytvářet podmínky pro rozvoj excelentního výzkumu, nastavit standardy excelentní vědy a napomoci překonat bariéry, které snižují úspěšnost projektových návrhů ERC a umožnit nabytí potřebných znalostí a zkušeností, které se zhodnotí při podávání vysoce prestižních evropských grantů. Návrhy projektů mohou být podávány ze všech oblastí základního výzkumu, hodnotí se v osmi tematických panelech. Projekt řeší jedna osoba nebo tým vědeckých pracovníků z jedné či dvou institucí. Grant v celkové výši až 50 mil. Kč se uděluje na 5 let. Uzávěrka žádostí je zpravidla v dubnu, výsledky hodnocení jsou známy na začátku listopadu. Realizace projektu začíná vždy k 1. lednu následujícího roku. V posledním třetím ročníku se hodnotilo 123 projektových žádostí, podpořeno bylo 16 projektů se začátkem 1. 1. 2021 (13% úspěšnost). Příští výzva bude vyhlášena v roce 2022.

V letech 2018–2020 bylo uděleno celkem 74 GAČR EXPRO grantů (36 v roce 2018, 22 v roce 2019 a pouze 16 v roce 2020). Podpořeny byly projekty v chemii (EX3) 2018: Jiří Čejka (Univerzita Karlova), Pavel Hobza (Ústav organické chemie a biochemie AVČR), Martin Hof (Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR), Martin Pumera (Vysoké učení technické v Brně), Lukáš Trantírek (CEITEC MU); 2019: Michal Hocek (Ústav organické chemie a biochemie AVČR), Pavel Jelínek (Fyzikální ústav AV ČR), Josef Michl (Ústav organické chemie a biochemie AV ČR); Lukáš Palatinus (Fyzikální ústav AV ČR), Petr Slavíček (Vysoká škola chemicko-technologická v Praze); projekty v biologii člověka a lékařských vědách (EX4) 2018: Vítězslav Bryja (Masarykova univerzita), Zdeněk Lánský (Biotechnologický ústav AV ČR), Pavel Plevka (CEITEC MU), Peter Šebo (Mikrobiologický ústav AV ČR), Leoš Valášek (Mikrobiologický ústav AV ČR); 2019: Petr Svoboda (Ústav molekulární genetiky AV ČR); 2020: Lumír Krejčí (Masarykova univerzita), Jiří Neužil (Biotechnologický ústav AV ČR); a projekty v biologii a zemědělských vědách (EX5) 2018: Milan Chytrý (Masarykova univerzita), Michal Koblížek (Mikrobiologický ústav AV ČR), Josef Komenda (Mikrobiologický ústav AV ČR), Vojtěch Novotný (Biologické centrum AV ČR), Petr Pyšek (Botanický ústav AV ČR), Tomáš Scholz (Biologické centrum AV ČR); 2019: Jiří Fajkus (CEITEC MU), Rohit Ghai (Biologické centrum AV ČR), Roman Grabic (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích), Marek Jindra (Biologické centrum AV ČR), David Storch (Univerzita Karlova); 2020: Mary Anne O´Connell (CEITEC MU), Martin Reichard (Ústav biologie obratlovců AV ČR).

Grantová agentura ČR podporuje také mezinárodní spolupráci v základním výzkumu prostřednictvím programu GAČR Mezinárodní – bilaterální, a to na základě podepsaných mezinárodních dohod o spolupráci se zahraničními partnerskými organizacemi: Německo (Deutsche Forschungsgemeinschaft, DFG), Korea (National Research Foundation of Korea, NRF), Tchaj-wan (Ministry of Science and Technology, MOST), Brazílie (São Paulo Research Foudation, FAPESP) a Rusko (Russian Foundation for Basic Research, RFBR). I zde se jedná o 2–3leté projekty základního výzkumu ve všech vědních oblastech. Každý národní poskytovatel financuje aktivity týkající se části řešení projektu v rámci svého teritoria. Hodnocení projektů probíhá nezávisle v obou partnerských agenturách (v případě GAČR jde o „peer review“ systém hodnocení využívající panelového systému GAČR a zahraničních oponentů). Podmínkou poskytnutí podpory mezinárodnímu projektu ze strany GAČR je jeho schválení oběma národními poskytovateli.

Dalším programem GAČR financujícím mezinárodní spolupráce je GAČR Mezinárodní – LA („Lead Agency“), v rámci kterého lze podávat společné návrhy projektů se zahraničními partnerskými organizacemi, s nimiž má GAČR uzavřené smlouvy. V roce 2020 partnerskými zeměmi byly Rakousko (Fonds zur Förderung der wissenschaftlichen Forschung, FWF), Polsko (Nacional Science Centre, NCN), Slovinsko (Slovenian Research Agency, ARRS) a Švýcarsko (Swiss National Science Foundation, SNSF). Délka trvání projektů ze všech oblastí základního výzkumu jsou 3 roky. Každý národní poskytovatel financuje aktivity týkající se části řešení projektu v rámci svého teritoria. Projekty jsou hodnoceny s využitím principu “Lead Agency”. Podává se pouze jeden společný návrh grantového projektu, který bude hodnocen pouze u jedné z národních agentur na základě mezinárodního „peer review“ systému, druhá strana výsledky hodnoticího procesu přijímá.

Mezinárodní výzkumnou spolupráci má podporovat také program MŠMT INTER-ACTION. V letech 2017-2019 se uskutečnilo 9 výzev. 2017: Čína, USA; 2018: Rusko, USA; 2019: Bavorsko, Čína, Indie, Izrael, USA. V roce 2020 MŠMT všechny výzvy zrušilo. Grantové žádosti mezinárodní spolupráce se podávají výhradně v českém jazyce a jsou hodnoceny pouze českými hodnotiteli. Z dosavadní zkušenosti lze předpokládat podporu spolupráce s USA. Vyhlášení nových výzev programu INTER-ACTION v roce 2021 je zatím neznámé a nejisté.

Granty na aplikovaný výzkum

Technologická agentura ČR (TAČR) je hlavním českým poskytovatelem podpory aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací. Ve většině výzev TAČR je podmínkou spolupráce s firmou (či jiným subjektem z aplikační sféry) a spolufinancování projektu vlastními zdroji partnerských institucí. Akademické instituce obvykle mohou žádat o plné financování svých nákladů, pokud veškeré spolufinancování pokryjí spolupracující firmy. Harmonogram výzev pro rok 2021 bude znám do konce listopadu 2020. Žádosti se vyplňují elektronicky v aplikaci ISTA a podávají datovou schránkou na TAČR.

Ministerstvo zdravotnictví ČR prostřednictvím Agentury pro zdravotnický výzkum ČR (AZVČR) vyhlašuje každoročně veřejnou soutěž v rámci Programu na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu. Program podporuje projekty s min. 80% podílem aplikovaného výzkum a min. 20% podílem základního výzkumu. Prioritními tématy jsou stárnutí populace, civilizační onemocnění, infekce a antimikrobiální rezistence, rozvoj nových biotechnologií, hledání nových molekul s terapeutickými účinky, informační a komunikační technologie ve zdravotnictví. Výhodná je spolupráce výzkumných institucí s nemocnicemi a firmami. Za hlavní výsledek se považuje recenzovaný odborný článek v časopise s IF (Jimp); užitný vzor (F); patent (P); prototyp, funkční vzorek (G); software (R); metodika, léčebný postup (N); poloprovoz, ověřená technologie (Z). Vyhlášení nové výzvy očekáváme v květnu 2021 s uzávěrkou v červnu 2021. Žádosti se vyplňují elektronicky prostřednictvím aplikace ISVP a podávají datovou schránkou na AZVČR. Výsledky hodnocení se zveřejní v únoru 2022. Projekty bude možné zahájit k 1. 5. 2022 a realizovat maximálně 44 měsíců do 31. 12. 2025. Úspěšnost žadatelů je kolem 20 %. U zapojených firem je nutné spolufinancování ve výši 30–50 % v případě průmyslového výzkumu, 55–75 % v případě experimentálního vývoje.

ZEMĚ je Program aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství ČR. Podporuje se v něm inovativní zemědělství a lesnictví prostřednictvím pokročilých postupů a technologií a státní politika v agrárním sektoru. Podmínkou podání projektu je zapojení minimálně jedné firmy. Délka projektů je maximálně 5 let (podprogram I) nebo 3 roky (podprogram II). Uznatelnými výsledky jsou původní/přehledový článek v odborném periodiku ve WoS s příznakem „Article“, „Review“, „Letter“ (Jimp); užitný vzor, průmyslový vzor (F); prototyp, funkční vzorek (G); výsledky promítnuté do právních předpisů a norem, do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele (H); metodika, léčebný postup, specializovaná mapa s odborným obsahem (N); patent (P); software (R); poloprovoz, ověřená technologie, odrůda, plemeno (Z). Vyhlášení příští výzvy předpokládáme v dubnu 2021 s uzávěrkou žádostí v polovině června 2021. Žádosti se připravují elektronicky v aplikaci ISTA a podávají datovou schránkou na Ministerstvo zemědělství. Výsledky hodnocení budou známy v polovině listopadu 2021. Realizace projektů začíná k 1. 1. 2022. V podprogramu I je nezbytné 15% spolufinancování projektu ze strany řešitelských institucí.

Státní fond životního prostředí ČR podporuje projekty a aktivity v oblasti ochrany životního prostředí. Do 30. 4. 2021 je možné žádat o dotaci na výsadbu listnatých stromů v Národním programu Životní prostředí s alokací 200 mil. Kč. Dne 30. 11. 2020 byl ukončen sběr žádostí o dotaci na opatření na ochranu a zachování ohrožených přírodních biotopů mimo zvláště chráněná území a na ochranu druhů uvedených na červených seznamech. Výzva Rondane je financována z norských fondů.

ERC Proof of Concept Granty umožňují držitelům ERC grantů financování verifikace aplikačního potenciálu výsledků jejich projektů.

Novým prvkem v programu Horizon Europe je obdoba ERC pro oblast inovací, tzv. European Innovation Council (EIC). Přes jeho zaměření na inovace v malých a středních podnicích nabízí zajímavé příležitosti i pro akademické výzkumníky. Především prostřednictvím programu EIC Pathfinder, který financuje konsorcia rozpracovávající přelomové výsledky základního výzkumu do transformativních technologií připravených k pokročilejšímu aplikačnímu výzkumu.

Granty konsorciální

S léty získáváte cenné zkušenosti s realizací individuálních a partnerských výzkumných projektů. Jako zkušení seniorní vedoucí skupin můžete koordinovat výzkumná konsorcia.

Využijte své zahraniční kontakty, zapojte se do nějaké běžící COST Akce nebo iniciujte a koordinujte založení nové COST Akce. COST podporuje vznik mezinárodních konsorcií pro spolupráci ve specifické vědecké oblasti, setkávání vědecké komunity a vzdělávání studentů. Aktivní členové běžící COST Akce z ČR si mohou podat samostatný výzkumný projekt do programu MŠMT INTER-COST. Program je v ČR organizován od roku 1993, za tu dobu byly podpořeny projekty českých týmů za více než 1 mld. Kč. Grantové žádosti mezinárodní spolupráce se podávají výhradně v českém jazyce a jsou hodnoceny pouze českými hodnotiteli. Uzávěrka žádostí bývá v polovině prosince, výsledky hodnocení se zveřejňují v polovině května následujícího roku. Úspěšnost žádostí je kolem 50 %. Pátou soutěž s uzávěrkou plánovanou na prosinec 2020 MŠMT zrušilo. Vyhlášení nového kola programu INTER-COST v roce 2021 je zatím nejisté.

Projekty mezinárodní vědecké spolupráce financují Rámcové programy Evropské unie pro výzkum a inovace (2014–2020 program Horizon 2020, 2021–2027 program Horizon Europe). Do Rámcových programů spadají již zmíněné ERC granty pro nezávislé řešitele a malé týmy. Většina rozpočtu však směřuje k velkým konsorciálním projektům o přibližně 8 až 40 partnerských institucích z akademické, soukromé i veřejné sféry, které adresují klíčové priority Evropské unie prostřednictvím výzkumu a inovací. V programu Horizon Europe jsou prioritní témata EU popsána v pěti klastrech. Pro life sciences jsou relevantní klastry Zdraví (Health) a Potravinybioekonomika, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí (Food, Bioeconomy, Natural Resources, Agriculture and Environment). Projekty v klastrech jsou zpravidla orientované aplikačně. Očekává se od nich řešení velmi konkrétního problému. Např. iniciativa „Green Deal“. Jednotlivé výzvy jsou zveřejňovány Evropskou komisí v jednotném systému pro kompletní životní cyklus projektů – Funding & Tenders Portal. Pro monitorování příležitostí je k dispozici poměrně dobré funkční vyhledávání přes klíčová slova.

Program Horizon Europe podpoří také tematicky neomezená mezinárodní konsorcia na vědeckou mobilitu. MSCA Doctoral Networks (v H2020 známé jako MSCA ITN) umožní tříleté financování až 15 PhD studentů na různých institucích se společným vzdělávacím programem a výzkumným cílem. MSCA Staff Exchange (v H2020 známý jako MSCA RISE) podpoří mezisektorové a mezioborové sítě s přesahem do mimoevropských zemí prostřednictvím financování nákladů na mobility odborníků, kteří prohlubují spolupráci a získávají nové znalosti a dovednosti vedoucí k dosažení společného výzkumného cíle konsorcia. Nové MSCA programy budou zveřejněny na jaře 2021.

Zapojit se můžete také do řady mezinárodních partnerství zpravidla organizačně či finančně podporovaných Rámcovými programy EU. V life sciences např. EuroNanoMed nebo BiodivRestore. V těchto programech návrh projektu podává mezinárodní konsorcium, je hodnocen na evropské úrovni a v případě jeho úspěchu projekt financují národní agentury. V České republice je to Technologická agentura ČR (TAČR). Uzávěrka žádostí programu BiodivRestore je 7. 12. 2020. Rozpočet tříletého projektu je v průměru 1,5 mil. EUR. Maximální podpora českého partnera konsorcia je 150 000 EUR. Povinné je 15% spolufinancování českým žadatelem. Projektové návrhy za celé konsorcium se vyplňují elektronicky přes EPSS Submission Platform, žádosti českého partnera konsorcia přijímá TAČR v aplikaci ISTA a datovou schránkou.

Některé nadnárodní programy aplikovaného výzkumu spravuje a financuje také MŠMT (JPND: neurodegenerativní choroby, E-RARE: EJP RD vzácná onemocnění, JPI HDHL: zdravá výživa pro zdravý život).

Program LIFE je finanční nástroj EU pro životní prostředí a klima. Podporuje projekty v oblasti ochrany přírody a krajiny, životního prostředí a klimatu v celé EU. Jeho cílem je přispět k rozvoji nízko-emisního hospodářství, které efektivně využívá zdroje a je odolné i ohleduplné vůči klimatu, a napomáhat k ochraně a zlepšení stavu životního prostředí a biodiverzity. Další výzva LIFE bude vyhlášena na jaře 2021. Zapojování českých žadatelů do programu LIFE podporuje Ministerstvo životního prostředí ČR Národní výzvou LIFE.

Nástrojem Evropské komise na využití výsledků výzkumu pro rozvoj regionální přeshraniční spolupráce je program Interreg. Podpořené projekty implementují inteligentní řešení, která přinášejí odpovědi na regionální výzvy v oblasti inovací, nízkouhlíkové ekonomiky, životního prostředí, kultury a dopravy. Důležitý je bezprostřední dopad projektu na specifický region. Česká republika je zapojena do programů Interreg EuropeInterreg Central EuropeInterreg DanubeInterreg V-A Austria – Czech RepublicInterreg V-A Czech Republic – PolandInterreg V-A Germany/Bavaria – Czech RepublicInterreg V-A Germany/Saxony – Czech Republic a Interreg V-A Slovakia – Czech Republic. Pro Interreg projekty je typická úzká spolupráce s místní samosprávou a uživateli výstupů projektů (stakeholdery). Regionální kontaktní místa (obvykle krajské úřady) mají rozhodující vliv na výběr projektů. S kontaktními místy je nezbytné konzultovat již samotný projektový záměr a získat jejich souhlas a podporu s realizací projektu a prosazováním výsledků do praxe. Nejbližší uzávěrka žádostí na tříleté projekty Interreg Rakousko – ČR je 15. 1. 2021, Bavorsko – ČR je 19. 1. 2021.

Stipendia

Jako vedoucí výzkumné skupiny si nemůžete dovolit na delší dobu odcestovat do zahraničí a opustit svůj tým. Nejčastěji vysíláte své studenty (díl druhý a třetí) a postdoky (díl čtvrtý). Vám osobně se mohou hodit stipendia pro rozvoj mezinárodní spolupráce nebo sabatical.

EMBO Short-Term Fellowship pokryje 7–90denní výzkumnou stáž, úspěšnost žadatelů je kolem 50 %, výsledky hodnocení projektu dostane žadatel do tří měsíců od podání žádosti, lze podat během celého roku.

Matsumae Fellowship umožňuje financovat 3–6měsíční stáž výzkumníka do věku 49 let v Japonsku. Poslední uzávěrka žádostí byla 30. 6. 2020, příští uzávěrku očekáváme v červnu 2021.

Jeden akademický rok (3–10 měsíců) lze strávit na výzkumné stáži v USA díky Fulbright stipendiu pro vědce a přednášející nebo díky Fulbright-Masarykovu stipendiu. Stipendium pokrývá životní náklady ve formě kapesného, příspěvek na zpáteční letenku, základní zdravotní pojištění a příspěvek na výzkum a další profesní rozvoj. Grant zahrnuje i menší příspěvky pro rodinné příslušníky. Online přihlášky se každoročně podávají do 1. listopadu. Uzávěrka 1. 11. 2020 je určena na stáže v akademickém roce 2021/2022. Úspěšnost českých žadatelů je 25 %.

Soutěže a ceny

Světově nejprestižnějším oceněním výsledků vědecké práce je Nobelova cena. Uděluje se každoročně od roku 1901 na základě poslední vůle švédského vědce a průmyslníka Alfreda Nobela za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti. Nobelovu cenu za chemii uděluje švédská Královská akademie věd, Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství uděluje institut Karolinska. Nobelovy ceny předává švédský panovník vždy 10. prosince. V téměř stoleté historii udílení cen získal Nobelovu cenu za chemii jediný Čech – Jaroslav Heyrovský v roce 1959 za objev a rozpracování analytické polarografické metody.

Körber European Science Prize uděluje každoročně Nadace Körber v Hamburku od roku 1985. Oceňují se mimořádné výzkumné projekty evropských vědců v oblasti fyziky a life sciences. Držitel ocenění získává 1 mil. EUR (do roku 2018 750 000 EUR). Laureátem ceny za rok 2010 je rostlinný biolog Jiří Friml.

Oceněním špičkové vědecké práce je udělení členství v EMBO. Více než 1800 nejlepších evropských molekulárních biologů, genetiků a biochemiků patří mezi EMBO Members. Nové EMBO členy mohou nominovat stávající členové každoročně do 1. prosince. Hlasování členů EMBO probíhá mezi 15. prosincem a 1. únorem. Z České republiky jsou členy EMBO Eva Bártová (Biofyzikální ústav AV ČR), Jiří Forejt (Ústav molekulární genetiky AV ČR), Mary Anne O´Connell (CEITEC MU), Václav Pačes (Ústav molekulární genetiky AV ČR), Ivan Raška (Univerzita Karlova), Karel Říha (CEITEC MU), Peter Šebo (Mikrobiologický ústav AV ČR), Petr Svoboda (Ústav molekulární genetiky AV ČR), Štěpánka Vaňáčová (CEITEC MU), Jan Závada. Členy EMBO jsou také Češi žijící v zahraničí: Jiří Bartek (Danish Cancer Society, Kodaň), Jiří Friml (Institute of Science and Technology Austria, Klosterneuburg), Petra Hájková (Imperial College London), Josef Jiřičný (ETH Zurich), Jan Klein (USA), Jiří Lukáš (Univerzita Kodaň).

Za mimořádný přínos v oblasti life sciences je v Evropě od roku 1986 každoročně udělována EMBO Gold Medal. Návrhy podávají členové EMBO. Laureáti společně s medailí dostávají 10 000 EUR. Z českých vědců získal toto ocenění Marek Basler (2018, Univerzita Bazilej) a Jiří Friml (2012, Institute of Science and Technology Austria, Klosterneuburg).

Akademie věd ČR od roku 2007 rozvíjí vědeckou excelenci svých pracovišť Akademickou prémií ve výši 5 mil. Kč ročně na dobu 6 let. Podporu získávají vynikající vědecké osobnosti, které jsou nositeli výzkumu na špičkové mezinárodní úrovni, aby mohli lépe rozvinout svůj potenciál ve prospěch AVČR a české vědy. Návrhy podávají ředitelé pracovišť AVČR a předseda Vědecké rady AVČR.

Od roku 2009 se uděluje Cena Neuron za přínos světové vědě. Ocenění získávají významní vědci působící doma i v zahraničí, kteří svým světovým objevem nebo dlouhodobou prací zásadně přispěli k rozvoji vědy, posílili jméno ČR a jsou vzorem a inspirací pro ostatní členy vědecké komunity. Nominace se každoročně sbírají do konce března. Na výběru laureátů se spolupodílí mezinárodní vědecká rada Fondu. Každý laureát obdrží 1,5 mil. Kč. Oceněni byli 2010: Jiří Bartek, 2011: Tomáš Klíma, 2012: Marek Malík, 2013: Jiří J. VítekRudolf Zahradník, 2014: Jiří ČížekBohdan Pomahač, 2015: Josef KouteckýJosef Paldus, 2016: Josef MichlJan SvobodaMilan Šamánek, 2017: Otto HrodekEmil PalečekJosef Svoboda, 2018: Jan Klein, 2019: Jiří Friml.

Společnost Česká hlava je spolu s Úřadem vlády České republiky od roku 2002 každoročním vyhlašovatelem cen Česká hlavaNárodní cena vlády Česká hlava je spojena s finanční odměnou 1 mil. Kč. Nominace se zpravidla sbírají do konce června. V life sciences a chemii byli oceněni 2002: Karel Smetana, 2003: Zdeněk Herman, 2007: Antonín Holý, 2008: Pavel Hobza, 2009: Jiří Homola a Josef Koutecký, 2010: Jan Svoboda, 2011: Petr Widimský, 2012: Pavel Klener, 2014: Emil Paleček, 2016: Jiří Forejt, 2018: Jaroslav Doležel.

Cena Invence se uděluje za objev či mimořádný počin uskutečněný v posledních několika letech v oblasti základního nebo aplikovaného výzkumu, či za technologickou inovaci s přihlédnutím k perspektivě využitelnosti v praxi. Laureát získává finanční odměnu ve výši 250 000 Kč.

Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu v oblasti automatizace, kybernetiky medicíny, IT, přírodních věd, může získat Cenu Wernera von Siemense. Nejlepší projekt obdrží finanční odměnu 300 000 Kč. Uzávěrka přihlášek je již 30. 11. 2020.

Cena Rudolfa Lukeše je udělována Odbornou skupinou organické, bioorganické a farmaceutické chemie České společnosti chemické ve spolupráci s Nadací Experientia za vynikající soubor původních prací z oboru organické, bioorganické a medicinální chemie z posledních 5 let publikovaných v prestižních mezinárodních časopisech. Hlavním účelem ceny je zviditelnění nejlepších vědeckých osobností a jejich úspěchů a tím i zvýšení motivace vědecké obce k dosahování excelence.

Medaile Josefa Hlávky je určena nestorům, zakladatelským a dalším významným osobnostem z českých veřejných vysokých škol pražských, české vědy a umění jako ocenění jejich celoživotního díla ve prospěch české vědy, umění a vzdělanosti. Nominace se každoročně sbírají do konce července. Ocenění se předává 17. listopadu na zámku Josefa Hlávky v Lužanech u Přeštic a je spojeno s nadačním příspěvkem 75 000 Kč.

Medaile Za zásluhy je nižší státní vyznamenání České republiky. Uděluje je prezident ČR každoročně 28. října u příležitosti oslav vzniku samostatného československého státu.

Na seriálu se podílejí:

Pavla Růžková, Botanický ústav AV ČRPavla.Ruzkova@ibot.cas.cz
Ladislav Čoček, Masarykova univerzitacocek@rect.muni.cz
Michal Hojdekr, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicíchhojdekr@frov.jcu.cz
Tomáš Mozga, Biologické centrum AV ČR, v.v.i.tomas.mozga@umbr.cas.cz
Veronika Palečková, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i.veronika.paleckova@uochb.cas.cz
Martina Pokorná, CEITEC MUmartina.pokorna@ceitec.muni.cz
Hana Štěpánková, Vysoká škola chemicko-technologická v Prazehana.stepankova@vscht.cz
Jakub Zeman, Masarykova univerzitazeman@rect.muni.cz

Přečtěte si také šest předchozích dílů seriálu věnované školákům a středoškolákůmbakalářským a magisterským studentůmPhD studentůmjuniorským postdokůmseniorním postdokům a juniorským vedoucím skupin.

Jak stipendium na studium v zahraničí ovlivní život a profesní dráhu studenta life sciences? Na tyto a další otázky odpovídala Kateřina VackováEva Brichtová nebo Jan Blaha. O své zahraniční stáži vyprávěla doktorandka Šárka BoháčováZdeněk Farka pak mluvil o svém prvním grantu, o nějž si zažádal ještě jako PhD student. V dalším rozhovoru se o stipendiu EMBO Postdoctoral Fellowship rozpovídala Iva Mozgová, o stipeniu Humboldt Research Fellowship zase mluvila Hana Macíčková CahováTomáš Slanina promluvil o své zkušenosti s postdoktorandskou stáží v Německu i ve Švédsku. Lenka Gahurová mluvila o tom, jak se jí podařilo získat MSCA Individual Fellowship či jak mateřství ovlivnilo její kariéru. V zatíím nejnovějším rozhovoru promluvil o programu Primus prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka.

Vaše podněty k seriálu můžete zasílat na redakce@vedavyzkum.cz