Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.
Brasília
Brazilský vědec šlápl více než 40 000krát na exempláře jedovatého hada křovináře žararaku. Chtěl vyzkoumat důvody, proč někteří hadi koušou, a jiní ne. Křovinář žararaka má v Brazílii na svědomí až 20 tisíc otrav po uštknutí ročně. Výsledky studie, zveřejněné ve vědeckém časopise Scientific Reports, mohou zachránit lidské životy, informovala v pondělí agentura DPA.
Článek
Brazilský biolog João Miguel Alves-Nunes z výzkumného centra Butantan v Sao Paulu ve speciálně upravené ochranné holínce šlapal na jedovatého křovináře žararaku, který patří k nejrozšířenějšímu druhu jedovatých hadů na jihovýchodě Brazílie a má na svědomí nejvíce případů uštknutí hadem v regionu.
Tým výzkumníků podotkl, že při studii nebyla zraněna žádná zvířata.
Chování hadů jako zanedbávaná oblast výzkumu
Chování hadů je obecně zanedbávanou oblastí výzkumu, zejména v Brazílii, řekl Alves-Nunes časopisu Science. Ve většině studií se nezkoumají faktory, které způsobují hadí kousnutí.
Nenoste nám hady na pohotovost, vyzývají australští lékaři uštknuté pacienty
Koktejl
„Pokud studujete malárii, můžete studovat virus, který nemoc způsobuje, ale pokud nestudujete komára, který ji přenáší, nikdy problém nevyřešíte,“ řekl biolog. „Testoval jsem 116 zvířat a na každé z nich jsem třicetkrát šlápl.“
Během série pokusů, která trvala několik dní, šlápl na hady a vedle nich celkem 40 480krát.
Křovináři žararaka (latinsky Bothrops jararaca) byli po jednom umístěni do prostoru o velikosti asi dva metry čtvereční v různých denních dobách. Po počáteční klidové patnáctiminutové fázi stoupl vědec s ochrannou holínkou vedle hada nebo jemně na oblast jeho hlavy, střed těla nebo na ocas.
Alves-Nunes se u toho cítil prý stoprocentně bezpečně, žádné z uštknutí neproniklo skrz speciální boty z pěnové hmoty.
Výzkumníka zaskočil jen chřestýš
Jen jednou byl opravdu uštknut, a sice při podobném pokusu s chřestýšem. „Uvědomil jsem si, že jsem bohužel alergický jak na protijed, tak na chřestýšův jed,“ řekl biolog. V tomto případě musel pobývat delší dobu v nemocnici.
Výsledek nové studie každopádně říká, že čím je had křovinář žararaka mladší, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že zaútočí a člověka kousne. „Samice jsou navíc agresivnější a koušou častěji, zejména přes den a když jsou mladé,“ tvrdí studie.
Jedovatí hadi budou kvůli globálnímu oteplování zřejmě masově migrovat
Věda a školy
Výsledky výzkumu ukazují také, že samice křovináře mohou člověka uštknout spíše při vyšších teplotách. Samci křovináře žararaky se zejména v noci přímému kontaktu s člověkem raději vyhnou a upřednostní útěk. Pravděpodobnost odvetného útoku se také zvyšuje, když člověk šlápne hadovi na hlavu, spíše než když se ho dotkne ve středu těla anebo mu šlápne na ocas.
Vědci doufají, že výsledky studie povedou k lepší distribuci protijedů po hadím uštknutí. Protilátky se často posílají do větších nemocnic, za nimiž musí někteří pacienti cestovat daleko, protože byli uštknuti v místech, kde protijed není k dispozici.
„Kombinací našich údajů s údaji z jiných studií o výskytu konkrétních hadů můžeme určit místa, kde je větší pravděpodobnost, že zvířata budou agresivní,“ vysvětlil Alves-Nunes. „Například teplejší lokality s vyšším podílem samic by měly být pro distribuci protijedu prioritní,“ dodal.
Křovinář žararaka je druh jedovatého zmijovitého hada z podčeledi chřestýšovitých, endemicky se vyskytujícího v Jižní Americe, především na jihu a jihovýchodě Brazílie, v menší míře pak i v Paraguayi a na severu Argentiny.
Indičtí vědci identifikovali gigantického prehistorického hada. Mohl měřit neskutečných 15 metrů